Jak dnes můžeme věřit v pravost informací, které nám ukazují zprávy, videa nebo fotografie? Veřejnost ztrácí důvěru v média, kvůli nedostatečně spolehlivému ověření skutečností. Spotřebitelé zpráv, se cítí podvedení a zmatení, ze všeho jsou už unavení a apatičtí.

Takový je bohužel současný stav.

Začátek 21. století vytvořil současnou digitální ekonomiku, kde se výroba a vystavování digitálního obsahu stalo pohodlným a snadným. Digitální obsah ve formě obrázků, videí nebo blogů se dnes vytváří a publikuje ve velkém měřítku. Volný přístup k vytváření a sdílení informací na platformách sociálních médií, jako je Facebook, Instagram a další digitální platformy, přinesl nový problém falešných informací, které vytvořily fámy po celém světě. A s pokrokem v technologiích, jako je AI, digitální animace a sociální inženýrství, se hranice mezi falešným a autentickým obsahem rozostří ještě více. Nikdo, dnes nemá čas kontrolovat pravost všech zpráv nebo videí předávaných na WhatsApp nebo jiných platformách sociálních médií. A tak se veřejnost dostává do pasti falešných zpráv.

Dokonce i Papež František vydal zprávu, která se vypořádává s fake news. Dokument odkazuje k Světovému dnu komunikace, který římskokatolická církev vyhlásila na 13. května 2018.

V dokumentu odsuzuje fake news jako „hadí taktiky“ a zmiňuje, že za prvního šiřitele fake news jde přece považovat hada v rajské zahradě, když přesvědčuje Evu, aby okusila jablko ze stromu poznání. Papež František volá po novinařině, která je v opozici vůči lžím, rétorickým sloganům a senzačním titulkům (viz výše), která je „tvořena lidmi pro lidi“ a dává hlas těm, které nikdo neposlouchá. Dokument si bere název z Janova evangelia: „Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“ Papež se v něm však neodkazuje jenom k Bibli. Cituje i pasáž z Bratří Karamazových F. M. Dostojevského: „Kdo sám sobě lže a poslouchá vlastní lež, dochází k tomu, že už žádnou pravdu ani v sobě, ani kolem sebe nerozeznává, a tím upadá do neúcty k sobě i jiným. Nemá-li však k nikomu úctu, přestává milovat, a aby se bez lásky zaměstnal a pobavil, oddává se vášním a hrubým požitkům, až klesá ve svých neřestech do úplné zvířeckosti.“

1. DEFINICE PROBÉMU

Definice 1:

Fake news (doslovně „falešné zprávy“) jsou žánr tzv. žluté žurnalistiky (bulvární či neetické novinařiny) úmyslně šířící dezinformace či hoaxy za účelem ovlivnit a zmanipulovat příjemce. Do žánru fake news nepatří parodie či satira. Doménou fake news v současné době bývají dezinformační weby, sociální sítě, šířeny ale mohou být prostřednictvím všech mediálních platforem. Původem tak sahají do doby vynalezení knihtisku (resp. psaného slova).

V roce 2017 se slovní spojení fake news stalo výrazem roku podle jednoho z předních slovníků anglického jazyka, Collins English Dictionary. Slovník samotný vysvětluje výraz fake news jako „nepravdivé, často senzační informace, které se šíří pod maskou zpráv“.

---

Definice 2:

Hoax je označení pro vědomě lživou zprávu, která se tváří jako pravda. V době moderních technologií se takovým zprávám daří víc než dobře. Jako hoaxy uživatelé nejdříve označovali maily, varující před smyšlenými počítačovými viry a vyzývající adresáta, aby zprávu přeposlal co možná největšímu počtu svých známých. Samy o sobě nebyly takové zprávy nebezpečné, ale zahlcovaly e-mailové schránky a někdy mohly obsahovat riskantní návody, jak se neexistujícího viru zbavit.

Hoaxy se ale věnují i tématům mimo oblast počítačové bezpečnosti. K oblíbeným námětům patří konspirační teorie nebo nepravdivé, bulvárně pojaté zprávy o nejrůznějších zločinech a domnělých hrozbách.

S růstem popularity sociálních sítí se hoaxy začaly objevovat převážně tam. Někdy může být hoaxem jenom smyšlený titulek typu „Zemřel Jaromír Jágr“. Zvědavý uživatel, který na něj klikne, se nic dalšího nedozví, otevře ale stránku s reklamou a pomůže tak tvůrci hoaxu k vytouženému příjmu.

---

Definice 3:

Řetězový e-mail je hromadně přeposílaná zpráva, která se exponenciálně šíří prostřednictvím soukromé internetové komunikace. Jejím obsahem jsou často dezinformace, hoaxy a propaganda, provázanost s konkrétní osobou mu dodává mezi čtenáři validitu.Původně se jednalo o obdobu řetězových dopisů, od nich se dnešní (2019) texty řetězových e-mailů odlišují zejména absencí povinnosti přeposlání zprávy spojené se slibem profitu v případě přeposlání a výhružky, pokud k přeposlání nedojde. Nejvíce jsou řetězovými e-maily zasaženi uživatelé internetu starší 65 let. Vzhledem k nízkým uživatelským dovednostem šiřitelů jsou v řetězových e-mailech často hromaděny e-mailové adresy, čehož využívají šiřitelé spamu a počítačových virů.

Řetězové e-maily jako nástroj k šíření propagandy

Ne všechny řetězové e-maily jsou dezinformací, hoaxem, nebo manipulací, čehož právě propaganda může využít, protože je maskována mezi množstvím humorných, nebo vzdělávacích zpráv. Uživatelé šířící řetězové e-maily zpravidla vůbec neví o tom, že šíří propagandistický materiál, potažmo že se stali součástí hybridní války.

„Už v první přímé prezidentské volbě jsme čelili nevyžádaným smskám, teď to byly dezinformační e-maily. Tím si ale jen stále víc ověřujeme, že jsou naše mailové nebo telefonní kontakty předmětem čilého obchodování. Jsou v rukou lidí, u kterých to jistě nevidíme rádi.“

Dobré podmínky pro předávání informací pomocí řetězových e-mailů klade obecná přesycenost informacemi a současně potřeba jedince sdílet a konfrontovat svůj názor s ostatními. Provázanost přeposlaného sdělení s konkrétní osobou přidává hodnotu osobního doporučení. Řetězové e-maily mívají atributy, které dokáží odolávat přehlcení informacemi, těmi jsou: změna, bizarnost, opakování, a potvrzení toho co si myslím. Právě tyto atributy vzbuzují emoce vedoucí k zapamatování informací. Díky tomu jsou řetězové e-maily výhodným médiem pro šíření dezinformací, hoaxů a manipulativních zpráv. Podle analýzy Českých elfů vyznění řetězových e-mailů směřuje stejným směrem, jakým míří ruská zahraničně-politická propaganda. Akcent na jednotlivá témata časově koresponduje s tématy toho času publikovanými v médiích šířících ruskou propagandu.

Robert Drozda o řetězových mailech: https://youtu.be/yEOxL9eXcK4

---

Definice 4:

Informační operace v kyberprostoru jsou akce směřující k ovlivňování osob druhé strany odpovědných za rozhodování v zájmu politických a vojenských cílů.

Informace jsou zboží i zbraň
…působení na přátelsky, neutrálně či nepřátelsky naladěné posluchače, diváky a čtenáře
…šířené informace nemusí být založeny na faktech
Jak?
…. Od balónů k Facebooku
          …. Od šeptandy k robotrollingu
                    …. Od letáků k AI
                              …. Od sledovanosti k lajkům
                                       …. Užiteční sdíleči (je to pravda, protože si to myslím taky)

Aleš Špidla o kyberhrozbách: https://youtu.be/irxeCt8N9Lk

---

Definice 5:

Troll (či trol) je v internetovém slangu účastník online diskusních fór, chatů či blogů, který začíná hádky, provokuje čtenáře na internetu a rozsévá neshody tím, že zveřejňuje záměrně provokativní, urážlivé nebo irelevantní (off-topic) příspěvky k citlivým tématům. Jeho cílem je vyprovokovat ostatní uživatele k emotivní odezvě nebo jinak narušit normální, věcnou diskusi a odklonit se od tématu debaty. Činnost trolla bývá v internetovém diskurzu nazývána trollingem či trollováním. V souvislosti s trolly organizovaně využívanými jako prostředek pro šíření propagandy, hoaxů a fake news mluví také o „armádách trollů“ či „trollích farmách“.

Činnost trollů neunikla ani sociálním inženýrům. Tak se stává, že je troll placeným, nebo i dobrovolným (z přesvědčení) spolupracovníkem organizovaného uskupení, jehož činnost může být za účelem dosažení určitého cíle koordinována. Cíle mohou být rozličné, od propagace nějakého výrobku přes politickou dezinformační činnost až třeba k propagaci nějakého náboženství.

Nebezpečí trollingu

Trolling bývá často spojen s internetovými útoky a kyberšikanou. V roce 2011 vyvolal ve Velké Británii velkou vlnu znepokojení případ teprve patnáctileté Natashy MacBrydeové, která se po sérii urážlivých anonymních zpráv rozhodla spáchat sebevraždu. To však agresorům nestačilo, cílem útoku se poté stala i pietní stránka založená na její počest.

Další odstrašující případ se udál v roce 2012 v Austrálii, kdy soustavné obtěžování a zneužívání twitterového účtu novozélandské moderátorky Charlotty Dawsonové vyústilo v její smrt.

Ignorace trollů

Cílem trolla je bavit se rozvracením diskuse. Pokud jej diskusní komunita bude ignorovat, přestane jej jeho činnost bavit. V angličtině pro vyjádření tohoto postoje existuje několik ustálených rčení a zkratek, například:

DNFTT. – Do not feed the trolls. – v češtině nekrmte trolly, smyslem je nedělejte to, co troll chce (tj. reakce, které troll očekával).

YHBT. YHL. HAND. – You have been trolled. You have lost. Have a nice day. – Doslova Byl jste potrollen. Prohrál jste. Pěkný den. Používá se jako odpověď na příspěvek diskutéra, který se nechal trollem vyprovokovat k reakci.

Trollové roboti

Jsou zaznamenány případy „Trollobotů“, tj. automatizovaných účtů na sociálních sítích, které sdílí příspěvky určené k propagandě. S rozvojem technologií umělé inteligence jako např. Amazon Alexa, Google Duplex, nebo Microsoft Cortana vzrostou možnosti kamuflovat falešnou identitu a „Trolloboti“ tak budou ještě hůře odhalitelní.

Umělá inteligence je schopna rozpoznávat i generovat uvěřitelná fake news.

V prostředí českého internetu se proslavil bot vystupující na Facebooku pod jménem Tom Lebr. Tento troll útočí na zájmové a politické stránky a skupiny, zpravidla týkající se ochrany životního prostředí, LGBT komunity či diskusních témat ohledně Evropské unie. Spouštěcími algoritmy jsou určitá klíčová slova použitá v příspěvku, přičemž cílem bota je u takového statusu rozvrátit smysluplnou diskusi. K polovině roku 2020 je robot naprogramován na vkládání stále se opakujícího komentáře havloidům viditelně teče do bot, který je zveřejňován v širokém spektru zmiňované sociální sítě.

Tato věta se již v prostředí internetu zapsala i jako internetový mem, na Facebooku byla vytvořena i tagovací stránka, která robota satirizuje. Strategie ani přímí původci bota nejsou dosud přímo známi, dle šetření některých nezávislých programátorů však robot vykazuje znaky obdobné trollím farmám, které jsou spjaty s proruskou propagandou. Pozoruhodným je taktéž fakt, že přibližně 50 % veřejně zachycených stop bota bylo sledováno ve skupinách více či méně spojených s politickým hnutím Trikolóra hnutí občanů.

PŘÍKLADY FAKE NEWS

Komentátor v Guardianu a vysoce postavený člen královské rodiny Kataru označili za fake news tvrzení Spojených států a jejich spojenců z roku 2003, že Irák krátce před Američany vedenou invazí do Iráku vlastnil zbraně hromadného ničení. Později se toto tvrzení americké vlády a amerických tajných služeb ukázalo jako nepravdivé. 

Dezinformační web po demonstraci na Národní třídě dne 17. listopadu 2014, kdy účastníci demonstrace vystavili prezidentu Miloši Zemanovi červenou kartu, vytvořil článek o tom, že zmíněnou demonstraci organizovalo velvyslanectví USA v ČR. Tvrzení bylo vystavěno na základě fotografie účastnice demonstrace rozdávající červené karty kamarádkám. Dezinformační web z profilu účastnice na facebooku zjistil, že žena pracovala jako lektorka angličtiny pro velvyslanectví USA v Praze. Na této informaci dezinformační web vystavěl fake news o organizaci demonstrace americkou ambasádou.

Americký prezident Donald Trump opakovaně obvinil z šíření fake news americká média, například televizi CNN či deníky The New York Times či The Washington Post.

Amerického prezidenta podpořil polský prezident Andrzej Duda, který napsal: „Musíme nadále bojovat proti tomuto jevu. Polsko zažívá moc falešných zpráv z první ruky. Mnoho evropských a dokonce i amerických úředníků utváří své názory na Polsko na základě neúprosného toku falešných zpráv.“ V prosinci 2016 byl za šíření fake news kritizován americký deník Washington Post, poté co otiskl nepravdivou zprávu, že hackeři z Ruska pronikli do centrální elektrizační soustavy Spojených států. Naopak západní média za jedny z častých šiřitelů fake news uvádějí zpravodajské zdroje rozšiřující ruskou propagandu.

V roce 2014 Rusko použilo státem kontrolovaná média, například síť RT, k rozšiřování dezinformací o okolnostech ruské okupace Krymu a sestřelu letu Malaysia Airlines 17 proruskými povstalci.

Volby prezidenta Francie 2017, ve kterých zvítězil Emmanuel Macron, také byly ovlivňovány fake news. 

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen obvinila vládou placené trolly z Číny označované jako 50-cent army z šíření fake news na sociálních sítích ve snaze podpořit před tchajwanskými volbami v listopadu 2018 kandidáty nakloněné Pekingu.

Marketingovým příkladem zneužití fake news bylo v roce 2017 oznámení Ohio Pork Council o nedostatku slaniny. Tato zpráva měla okamžitý krátkodobý efekt ve formě zvýšených statistik prodeje. V únoru 2017 byla zpráva na základě statistik z konce roku 2016 označena za falešnou.

Co s tím?

Reakce na Fake News

Účinnou reakci na fake news je fact-checking. Sociální síť facebook proti šíření českých fake news uzavřela smlouvu s českým fact-checkingovým portálem Demagog.cz. Podle skupiny analytiků z Yaleovy univerzity jsou opatření Facebooku v boji proti fake news nedostatečná.

V Česku se vyvracením fake news zabývá Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám či projekt Manipulátoři.cz. Proti šiřitelům dezinformací a falešných zpráv (v tomto kontextu označeným jako „trollové“) rovněž začali vystupovat anonymní samozvaní bojovníci nazývající se po vzoru fantasy žargonu za „elfy“.

---

Definice 6:

S cílem potírat dezinformace a infiltrovat organizované skupiny internetových trollů se rekrutují takzvaní Elfové. Podobně jako trollové, získali i Elfové své jméno podle mytologické humanoidní rasy. Stejně jako trollové pracují Elfové v anonymitě, pod falešnými profily, kterými se snaží ovlivnit dění zejména na sociálních sítích.

Někteří ověřují fakta a uvádějí na pravou míru nepravosti, jež jsou dílem trollů, jiní se snaží splynout s ostatními trolly a následně se infiltrovat do tajných skupin a diskuzních fór, ve kterých trollové domlouvají své postupy. Vzorem pro české elfy byla obdobně nazvaná skupina z Pobaltí, kde se tamní elfové snaží zabránit falšování historie. K činnosti Elfů v České republice se přihlásil publicista Bob Kartous. Česká skupina elfů se prezentuje pomocí facebookové stránky „Čeští elfové“, kde nesdílí vzájemné kontakty, ale především techniky efektivního boje proti internetovým trollům.

Proti fake news se také stavěl projekt zakladatele wikipedie – Wikitribune.

Ale pozor.

Americká kyberbezpečnostní firma New Knowledge, jejíž zprávu o údajném ruském působení a ovlivňován voleb zveřejnil zpravodajský výbor amerického Senátu jako důkaz vlivu ruských fake news a dezinformací ve Spojených státech, byla v prosinci 2018 obviněna, že ve spolupráci se společností napojenou na Demokraty vytvořila tisíce falešných ruských trollů na Facebooku a Twitteru, kteří měli během senátních voleb v Alabamě vytvořit dojem, že Rusové podporují republikánského kandidáta Roye Moora. Moore nakonec volby do Senátu prohrál.

Vláda Sociálních demokratů ve Švédsku varovala před šířením dezinformací a propagandy ze strany Ruska před parlamentními volbami ve Švédsku v roce 2018. Vyškolila proto úředníky a do švédských domácností distribuovala miliony letáků varujících před hrozbou. Po volbách provedl Oxford Internet Institute, který je součástí Oxfordské univerzity, analýzu šíření falešných zpráv a dezinformací ve Švédsku a zjistil, že okolo 80 % hlavních zdrojů bylo domácího švédského původu a ruské zdroje představovaly pouhé 1 % URL adres, ze kterých byly šířeny falešné zprávy

pokračování…