MEDIÁLNÍ GRAMOTNOST
Motto: „Mladí lidé musí být připraveni pro život ve světě mocných obrazů, slov a zvuků.“
Média se stala součástí našeho života, naší kultury. Od chvíle, kdy se ráno probudíme, jsme vystaveni přívalu různých obrazů a názorů nejen z televizní obrazovky, ale také z novinových titulků, barevných stránek časopisů, filmů, webových stránek, fotografií, video-her, billboardů, sociálních médií aj. Všechny tyto formy „mediální konstrukce“ reality nás oslovují, vstupují do našeho vědomí, naplňují naše sociální, psychické a kulturní potřeby.
Zůstávají však i nadále pouhými výtvory profesionálních mediálních pracovníků, symbolickou abstrakcí reality, využívající všemožných prostředků k získání divácké pozornosti – k získání spotřebitele. Nabízejí informativně atraktivní obsahy, vymodelované podle vkusu masového diváka. Formují globální kulturu, potírají individuální i národní rozdíly v interpretaci událostí, idejí, kulturních hodnot atd.
Člověk – spotřebitel – je neustále každodenně vystavován tlaku mediálních obrazů, slov a zvuků, jejichž prostřednictvím získává možnost podílet se na životě společnosti jako „skutečně informovaný“ občan. Aby však jako takový mohl skutečně existovat, musí znát, rozumět a chápat všechny možné formy mediálních sdělení z hlediska jejich záměru, hodnoty a možnosti interpretace. Musí ovládat kritický přístup k mediálním sdělením, mít schopnost vybírat, vážit a rozumět různě zakódovaným obsahům sdělení. Musí být mediálně gramotný – být schopný rozlišovat a správně interpretovat významy tisíců verbálních a vizuálních symbolů, kterých média při produkci svých sdělení využívají.
Co však je mediální gramotnost?
Nejčastěji citovaná definice mediální gramotnosti v Česku je od prof. Jana Jiráka: „Tento pojem by měl sdružovat základní schopnosti – vyhledávání informací, vyhledávání obsahů, porozumění všech jejich významů, schopnosti sdělení analyzovat a porovnávat s dosavadními zkušenostmi, schopnost kriticky hodnotit.“
Hodnocení médií je schopnost prohlédnout a hodnotit média, jejich strukturu, tvorbu a účinky a umět k tomu zaujmout vlastní postoj. Kritický pohled ovšem neznemožňuje média reálně konzumovat a nechat se jimi například bavit. Je to spíše předpoklad uvědomělého zacházení s médii, jejich vědomého výběru nebo odmítnutí. Zde je patrné jasné poselství, že jakási mediální abstinence není vhodným způsobem ochrany proti případným negativním účinkům médií.
„Mediální gramotnost se týká dovedností, znalostí a porozumění, které spotřebitelům umožňují efektivní a bezpečné využívání médií. Mediálně gramotní lidé by měli být schopni provádět informovanou volbu, chápat povahu obsahu a služeb a být schopni využívat celé šíře příležitostí, které nabízejí nové komunikační technologie. Měli by být schopni lépe chránit sebe a své rodiny před škodlivým nebo urážlivým obsahem. Proto je třeba rozvoj mediální gramotnosti ve všech oblastech společnosti podporovat a pečlivě sledovat její pokrok.“
Takto mediální gramotnost vymezuje směrnice č. 2010/13/EU o Audiovizuálních mediálních službách.
To jsou ukázky z připravovaného projektu na podporu mediální gramotnosti, který připravují SLABIKY.CZ společně se svými partnery.
Vycházíme z toho, že mediální gramotnost není jen otázkou žurnalistiky (i novinář může být mediálně negramotný J), neboť nutně vyžaduje znalost celkového „kontextu“. Kontext vyžaduje znalost a orientaci v následujících oblastech:
- ekonomický styl myšlení a finanční gramotnost (ekonomie a finance)
- znalost historických a politických souvislostí (historie a politologie)
- práce s informací v době internetu (žurnalistika a nová média)
- znalost mediálního prostředí (současnost i historie jednotlivých médií a jejich financování)
Nejsilnějšími nástroji pro zvýšení mediální gramotnosti jsou média sama a systematická výchova.
Proto jsme projekt založili na dvou větvích – prvním jsou školy. Kde by se měla mediální gramotnost začít vyučovat (uvažujeme i o návaznosti na projekt finanční gramotnosti) na středních školách, přičemž hlavní vývoj a výzkum (včetně zapojení studentů jako lektorů) by probíhal na půdě vysokých škol.
Druhou větví jsou samotná média. Velmi rychlého zvýšení mediální gramotnosti zvolené cílové skupiny lze dosáhnout vytvořením a šířením mediálních produktů (pořadů, článků), které se budou zabývat tématem, odhalovat zákonitosti a předkládat odpovědi na aktuální otázky. Jednou z inspirací je již připravený projekt (Mgr. Soňa Valentová, Ing. Leoš Kopecký), který byl částečně realizován v ČRo. Projekt proto může být velmi rychle aktualizován a upraven pro cílovou skupinu, kterou chceme prioritně zasáhnout – tj. mladí lidé (12-25 let).
Úloha veřejnoprávních médií v projektu.
Veřejnoprávní médium je už svým zaměřením jedním z mála médií, které se věnuje vzdělávání a kultivaci veřejného života. Má navíc dostatečnou „sílu“ a sledovanost, aby si mohlo dovolit otevřít i kontroverzní nebo mediálně nepopulární témata, pokud jsou potřebná pro společnost. Není závislé na komerčním vysílání a má dostatek vysílacího prostoru pro libovolnou cílovou skupinu s navštěvovaným webem a dalšími moderními médii. Projekt by navíc mělo přinést médium, které se samo chová v souladu s principy mediální gramotnosti a nevyužívá negativní metody, na které mediální gramotnost upozorňuje.
Projekt mediální gramotnosti nepodporuje žádnou politickou stranu ani komerční partnery.
za SLABIKY.CZ
Marek Lichtenberk
