MEDIÁLNÍ GRAMOTNOST A EVROPSKÁ UNIE

Zpráva rady EU konstatuje, že mediální gramotnost – to znamená veškeré technické, kognitivní, sociální, občanské a tvůrčí schopnosti, které nám umožňují získat přístup a současně i zaujmout kritický postoj k tradičním i novým formám médií, jakož i interakci s těmito médii – nabývá na významu. Je úzce spojena s aktivní účastí na demokratickém životě, občanstvím a schopností kritického a nezávislého úsudku, jakož i se schopností zamýšlet se nad vlastními činy, a může tak posílit odolnost mladých lidí vůči extremistickým názorům a dezinformacím. Klíčovou složkou mediální gramotnosti je schopnost práce s digitálními technologiemi, jež zahrnuje jisté, tvůrčí a kritické používání informačních a komunikačních technologií. Osoba, která má nízkou úroveň digitálních kompetencí, se může ocitnout v nevýhodném postavení, a to nejen na pracovním trhu, kde téměř všechna pracovní místa vyžadují určitou úroveň těchto kompetencí, ale i ve společnosti jako takové. Existuje tedy jednoznačná vazba mezi posilováním digitálních kompetencí a úsilím o vytvoření inkluzivnějších a soudržnějších společností.

Závěry Rady z listopadu roku 2012 o Evropské strategii pro internet lépe uzpůsobený dětem, ve kterých je zdůrazněno, že odvětví vzdělávání i rodiče by měli hrát významnou úlohu, pokud jde o pomoc dětem při přínosném a tvořivém využívání možností internetu, jakož i pokud jde o rozpoznávání a zvládání rizik, s nimiž se na internetu setkávají, a že sami učitelé a rodiče potřebují podporu a odbornou přípravu, aby mohli držet krok s rychlými a nepředvídatelnými změnami ve virtuálním životě dětí a s neustále se rozvíjejícími novými technologiemi.

Mediální gramotnost – ve spojení s gramotností a komunikačními dovednostmi obecně – zahrnuje rovněž další klíčové kompetence, zejména sociální a občanské kompetence, které jednoznačně souvisejí s kritickým myšlením, neboť zajišťují schopnost ocenit rozmanitost a respektovat názory a hodnoty druhých, ale zahrnuje i kulturní povědomí a vyjádření, jež jsou podpořeny schopností dávat své názory do souvislostí s názory druhých, včetně názorů osob pocházejících z odlišných kulturních prostředí. Schopnost kriticky přistupovat k médiím a vyhodnocovat jejich obsah se v dnešním komplikovaném mediálním prostředí stává čím dál důležitější. Evropská komise proto nechala vypracovat studii, která se zabývá projekty na podporu mediální gramotnosti v zemích EU a mapuje hlavní trendy v této oblasti.

 

MEDIÁLNÍ GRAMOTNOST V ZEMÍCH EU

Evropská komise si nechala v roce 2009 vypracovat studii, která zkoumala úroveň a rozvoj mediální gramotnosti v jednotlivých zemích. Studie také poukázala na význam mediálního vzdělávání obyvatel. Česká republika skončila v horším průměru s hodnocením 86 bodů, přičemž 100 bodů představovalo průměr zemí EU.

Projekty mediální gramotnosti v EU se podle studie nejčastěji zaměřují na náctileté a starší studenty, nejméně projektů naopak cílí na starší lidi. Drtivá většina projektů se podle zjištění odehrává na národní úrovni (409 z 547), výrazně menší počet na úrovni regionální (95) a evropské či mezinárodní (43). Podle studie výsledky ukazují, že je zde potenciál pro větší spolupráci na mediálních projektech v rámci Evropy.

 

DOPORUČENÍ RADY EU

Podpořit úsilí o vybavení pedagogických pracovníků dovednostmi a nástroji, které potřebují k tomu, aby při práci s účastníky vzdělávání všech věkových kategorií pocházejícími z různých prostředí mohli k problematice mediální gramotnosti a kritického myšlení přistupovat efektivním způsobem, mimo jiné využitím platformy School Education Gateway a podporou vzájemného učení prostřednictvím platformy e-Twinning.

Pracovat s rodiči a dalšími příslušnými aktéry působícími ve společnosti v širokém slova smyslu s cílem snížit digitální propast mezi generacemi a podpořit společnou kulturu založenou na dialogu a vzájemném porozumění.

Posilovat dialog, spolupráci a partnerství mezi odvětvím vzdělávání a odborné přípravy a mediálním odvětvím – mimo jiné novináři –, jakož i se všemi dalšími příslušnými aktéry, včetně občanské společnosti a mládežnických organizací, neboť účinný rozvoj mediální gramotnosti a kritického myšlení vyžaduje multidisciplinární přístup, přičemž je třeba připomenout důležitou úlohu, kterou v tomto ohledu mohou hrát neformální a informální učení.

Podněcovat inovativní, tvůrčí a participativní způsoby rozvoje mediální gramotnosti a kritického myšlení v procesu vzdělávání a odborné přípravy, například prostřednictvím rešerší a prozkoumáním potenciálu, který mohou nabídnout kultura a umění, přístupy založené na mezikulturních výměnách a tvorba mediálních produktů ve školním prostředí, jakožto prostředek k posílení otevřenosti vůči jiným kulturám a aktivního občanství.

Add a Comment

Share This