II. „RAZORS @ DRAGONS“

NEFORMÁLNÍ VÝUKA KRITICKÉHO MYŠLENÍ

Hra a učení

Hlavní přínos gamifikovaného vzdělávání je v AHA efektu. AHA efekt – uvědomění si něčeho. Řečeno slovy účastníka: „…když uděláte velkou botu nebo se vám něco hodně povede, pamatujete si to navždy. Vzniká trvalá znalost, dovednost, kterou si přenáší do té praxe a která je velmi silná. Zatímco z běžného školení po týdnu víte 10% a po půl roce ani nevím kolik, ale je to tristní, tak tady to procento je trošku větší…“ Hry jsou většinou silným zážitkem, neboť využívají pákového efektu motivace a zapojení uživatelů.

Partnerství autorů projektu CTS vzniklo na základě zaměření na vzdělávání pomocí hry (gamifikace). Dlouhodobě se zaměřujeme na fenomén hry, který vidíme jako jeden z nejlepších způsobů vzdělávání. Společně vytváříme vzdělávací programy pro školy i odbornou veřejnost i teambuildingové firemní programy pro dospělé – imerzní teambuilding.

(Imerze je dle oxfordského slovníku za prvé akce ponoření někoho nebo něčeho do tekutiny či za druhé hluboké psychické zaujetí)

V případě imerzního tembuildingu jsou oba tyto významy platné. Účastník je ponořen do připraveného světa na fyzické rovině, který může prozkoumávat jako svého druhu instalaci a snažit se postihnout logické významy jednotlivých prvků tohoto prostředí. Hluboké psychické zaujetí je dáno příběhem hry a schopností přenést recipienta do virtuálního prostředí tak, aby zapomněl na původní, reálné prostředí.

Pro imerzní hry je typické, že jak prožitek, tak i zážitek ze hry se významově spolupodílí na celkovém vyznění, které je primárně fyzické a až následně rozumové.

Neformální vzdělávání – „Škola hrou“ to je IMERZNÍ HRA „RAZORS @ DRAGONS“ aneb KRITICKÉ MYŠLENÍ NENÍ TO, CO SI MYSLÍTE, ALE TO, JAK SI MYSLÍTE.

Kritické myšlení má zásadní vliv na lidské chování: například když je člověk s kritickým myšlením vystaven šokující zprávě, nedělá ukvapené závěry, ani nereaguje tak, že to okamžitě sdělí ostatním. Protože nelze ověřit veškeré informace, spíše hledejte ověření zdroje a logiku zprávy. Člověk s kritickým myšlením je také schopen posoudit důvody výběru formátu, načasování a způsobu komunikace. Vzhledem k tomu, že média jsou tolik ovlivňována a kontrolována politickou agendou, zůstat kritičtí k informacím, které konzumujeme, nám pomáhá vytvářet si vlastní osobní názory a bránit se pokusům nechat se oklamat pochybnými zdroji.

Podobný přístup pomáhá také s MIL. Za prvé, člověk musí mít základní znalosti o logice médií a rizicích a příležitostech moderního informačního prostředí. Za druhé, kladení správných otázek s cílem analyzovat téma nebo téma z různých úhlů může mít velký význam při vytváření názoru. Profesionální novináři rozvíjejí tyto dovednosti v práci zpracováním dříve shromážděných a analyzovaných informací do článků pro širokou veřejnost. Používají kritické myšlení, porovnávání účtů různých zdrojů a strategické plány pohovorů, jejichž cílem je získat co nejvíce informací.

SPRÁVNÉ OTÁZKY

Zde je několik různých způsobů kladení otázek, které vám mohou pomoci analyzovat situaci nebo téma ve vašem osobním nebo profesním životě.

•        Otevřené otázky

Prvním trikem novinářských rozhovorů je vyhnout se otázkám, které umožňují jednoduchou odpověď „ano“ nebo „ne“, kde a kdy je to možné. To umožňuje osobě, se kterou konverzujete, aby se sama rozhodla, jaké další informace jsou potřeba k pochopení kontextu. Váš konverzační partner vám proto poskytne více informací, které považuje za relevantní a které mohou být nezbytné k pochopení celkového obrazu.

•        Otázky založené na výsledcích

Je to skvělý způsob, jak získat pohled na to, co by někdo jiný udělal ve vaší kůži. Popsat situaci, hypotetickou nebo ne, a pak se někoho zeptat: „Co byste udělal?“ je skvělý způsob, jak vidět, jak fungují jejich vlastní vzorce myšlení, ale také vám umožní přístup ke znalostem a zkušenostem jiné osoby. S největší pravděpodobností získáte informace, které jste o sobě ani nepomysleli.

•        Reflexní otázky

Reflektivní otázky pomáhají získat vhled do zkušeností a myšlenkových procesů jiné osoby, což může naopak pomoci rozvíjet vaše vlastní schopnosti kritického myšlení; například zeptat se někoho, co si o tématu myslí, než půjde na kurz. Jak se cítili během procesu učení? Co se dozvěděli, co dříve nevěděli? Jaké učební strategie byly nejužitečnější? Jaké strategie zkusí znovu? Slyšení prožitých zkušeností někoho jiného vám pomůže učinit informovanější rozhodnutí o tom, jak se posunout vpřed. Prozradí také hodně o osobě, se kterou konverzujete.

•        Strukturální otázky

Jak systém funguje? Jak jsou díly propojeny? Jak efektivní je? Tyto otázky vám pomohou porozumět systému nebo „modus operandi“ vašeho předmětu, což vám zase pomůže stát se efektivnějšími. Jakýkoli fungující systém je obvykle výsledkem pokusů a omylů, ze kterých se lze vždy poučit. Patří sem také otázky s odpověďmi ano/ne někdy – například když se pokoušíte potvrdit nebo vyvrátit určitou informaci.

Jak tedy vidíte, kladení správných otázek je velkým krokem k získání informací nezbytných k tomu, abyste mohli skutečně kriticky myslet. Pokud jste pedagog, neexistuje lepší způsob, jak učit různé typy otázek, než se snažit identifikovat různé manévry při pohovorech.

KLÍČOVÁ OTÁZKA HRY „RAZORS @ DRAGONS“ JE: Co spojuje oběti?! Co spojuje Londýn 1888 se současnou Prahou?