HISTORIE ČILI PŘÍRODOPIS

Funguje to tak, že žák ve škole přijme názor, že Země je kulatá a ačkoli sám tuto zkušenost nemá a není v je­ho silách si tuto thesi ověřit, dál už o tom nepřemýšlí. Z toho je zřejmé, že poznání omezuje myšlení. Čím víc máme vědomostí, tím méně jsme ochotni a posléze i schopni přemýšlet. Z člověka se poznáním stává vůl, tedy zvíře, což může znamenat – hlavně pro sociální vědy – zbavení se těžkého břemene.

Všichni mají za to, že na počátku byla opice, z kte­ré se posléze vyvinul člověk. A co když je to obrá­ceně: na počátku byl člověk, z kterého se vyvinula opice? Naznačují to nejen sociologické výzkumy, ale bylo by to logické i účelné. Především je třeba od­mítnout antropologické dogma, že dějiny jsou snad dějinami člověka. Naopak, člověk byl vržen na svět nahý jako lidská bytost a usiluje o návrat do lůna přírody. To byl měl být základ a východisko všech humanitních věd.

Je třeba znovu promyslet funkci kultury. Vyřešila by se tak řada kardinálních problémů. Především by odpa­dl balast filosofických či náboženských systémů, které přirozenost člověka znásilňují, a člověk by mohl být zkoumán svobodně a bez zábran jako ostatní přírodní organismy a společenství, čistě empiricky.

Na prvním místě je třeba změnit paradigma. Ústav hospodářských a sociálních věd by měl při zkoumání komunistické společnosti vycházet z procesu pěstování hospodářských plodin a chovu hospodářských zvířat.

K tomu účelů by bylo dobré vypracovat analýzu čin­nosti Jednotných zemědělských družstev. Do jaké míry byly osev a sklizeň pšenice závislé na straně a vládě? Ja­ké druhy vztahů existovaly mezi zrnem a vládou? Šlo při osevu a sklizni čistě o jednostranný proces donucení, ne­bo existoval i jakýsi souhlas zrní s tímto předem daným zadáním? Lze kvantifikovat obilná zrna vzešlá z činnosti myšlenkového aparátu komunistické strany a brigád socialistické práce? Do jaké míry ovlivňovaly fungování JZD i mimopolitické jevy, jako je počasí? Klimatologie by mohla při zkoumání minulosti odstranit heuristic­ké nevýhody koncentrace výzkumu na komunistickou stranu a při studiu socialismu sociálním vědám pomoci objasnit vztah mezi sklizní pšenice a režimem.

Můžeme si položit otázku: byla Komunistická strana Československa přirozenou přírodní formací? Jestliže ano, a výzkum tomu napovídá, nic nám nebrání inspi­rovat se při studiu sociálních dějin výzkumem jednoho vybraného termitiště. Vysoce proorganizované hmyzí společenství, kde má každý jednotlivec své místo, je pro studium sociálních dějin obzvláštně vhodné, modely sociálního soužití, interakce mezi společenstvím a jeho členy, chování a jednání jednotlivců jsou koncentrova­né na malé ploše, experimenty s narušováním soužití, které mají zjistit příčiny určitého jednání, jsou jednodu­ché a laciné, stejně jako vertikální i horizontální sondy do každodenního života člena hmyzí jednotky.

V průměrném mraveništi formica rufa žije přibližně sto tisíc dělníků. To je celá jedna tovární čtvrť. Jedná se v pří­padě sledovaného druhu o systém, který je možno označit za totalitu, nebo šlo o státní socialismus nebo dokonce socia­listickou diktaturu? Je pro účely výzkumu státního socialis­mu vhodnější zkoumat mraveniště nebo včelí roj?

Nejde jen o výzkum členovců, ale rovněž o fyziku. Zá­kladem fungování lidské komunity je elektromagnetická indukce. Při výzkumu chování sociálních jedinců je tře­ba především sepsat dějiny elektrických spotřebičů, které jsou základem moderní masové společnosti. Historický ústav Akademie věd by se měl na první místě soustředit na dějiny telefonu, televize, mixéru, vysavače, fénů a dalších přístrojů. Spínače, vypínače, stykače či relé jsou hlavní problémové okruhy určující vztahy ve společen­ství lidí, na které badatel, zkoumající kulturu státního socialismu, naráží den co den. Teprve až budeme mít detailní zpracování těchto problémových okruhů, bude­me si moci upřesnit obrázek o fungování společnosti a životě jedinců v komunistické společnosti.

Výhodou takto pojaté vědecké práce při zkoumání dané společnosti je to, že je důsledně neutrální – nehra­je v ní roli dobro ani zlo, spravedlnost ani bezpráví a jiné mimovědecké kategorie, která empirická pozorová­ní, měření, počítání křiví mimovědeckými soudy, objek­tivní kritéria nahrazuje subjektivním hodnocením.

Respice formicam, vir tarde, laboris ami­cam.

BABYLON č. 2 / XXII • 3

www.ibabylon.cz

Add a Comment

Share This